Přeskočit na obsah

Imitace

Je již zcela prokázáno, že STRACH brání svobodné INICIATIVĚ. Špatná ekonomická situace milionů lidí je bezpochyby způsobena tím, čemu se říká STRACH.

Vystrašené dítě hledá svou milovanou maminku a lpí na ní v hledání bezpečí. Vystrašený manžel lpí na své manželce a cítí, že ji miluje mnohem více. Vystrašená manželka hledá svého manžela a své děti a cítí, že je miluje mnohem více.

Z psychologického hlediska je velmi zvláštní a zajímavé, že se strach někdy maskuje do šatů LÁSKY.

Lidé, kteří mají vnitřně velmi málo DUCHOVNÍCH HODNOT, lidé vnitřně chudí, hledají vždy venku něco, aby se doplnili.

Lidé vnitřně chudí žijí vždy intrikami, vždy v hloupostech, drbech, zvířecích rozkoších atd.

Lidé vnitřně chudí žijí od strachu ke strachu a jak je přirozené, lpí na manželovi, na ženě, na rodičích, na dětech, na starých zkostnatělých a zdegenerovaných tradicích atd. atd. atd.

Každý starý nemocný a psychologicky chudý člověk je obvykle plný strachu a děsí se s nekonečnou touhou peněz, rodinných tradic, vnoučat, svých vzpomínek atd., jako by hledal bezpečí. To je něco, co můžeme všichni prokázat pečlivým pozorováním starších lidí.

Pokaždé, když se lidé bojí, schovávají se za ochranný štít SPOLEHLIVOSTI. Řídí se tradicí, ať už rasovou, rodinnou, národní atd. atd. atd.

Ve skutečnosti je každá tradice pouhým opakováním bez jakéhokoli smyslu, prázdná, bez skutečné hodnoty.

Všichni lidé mají výraznou tendenci NAPODOBOVAT to, co je cizí. To napodobování je produktem STRACHU.

Lidé se strachem NAPODOBUJÍ všechny ty, na kterých lpí. Napodobují manžela, manželku, děti, bratry, přátele, kteří je chrání atd. atd. atd.

NAPODOBOVÁNÍ je výsledkem STRACHU. NAPODOBOVÁNÍ zcela ničí SVOBODNOU INICIATIVU.

Ve školách, na kolejích, na univerzitách dělají učitelé a učitelky chybu, že učí studenty a studentky tomu, čemu se říká NAPODOBOVÁNÍ.

V hodinách malování a kreslení učí žáky kopírovat, malovat obrázky stromů, domů, hor, zvířat atd. To není tvořit. To je NAPODOBOVAT, FOTOGRAFOVAT.

Tvořit není NAPODOBOVAT. Tvořit není FOTOGRAFOVAT. Tvořit je překládat, živě štětcem předávat strom, který nás okouzluje, krásný západ slunce, svítání s jeho nevýslovnými melodiemi atd. atd.

Pravá tvorba je v čínském a japonském umění ZENU, v abstraktním a poloabstraktním umění.

Každý čínský malíř CHAN a ZEN se nezajímá o NAPODOBOVÁNÍ, fotografování. Malíři Číny a Japonska: se radují z tvorby a opětovné tvorby.

Malíři ZENU a CHAN netvoří, ale VYTVÁŘEJÍ, a to je jejich práce.

Malíři ČÍNY a JAPONSKA se nezajímají o malování nebo fotografování krásné ženy, těší je předávat její abstraktní krásu.

Malíři ČÍNY a JAPONSKA by nikdy nenapodobili krásný západ slunce, těší je předávat v abstraktní kráse veškeré kouzlo soumraku.

Důležité není NAPODOBOVAT, kopírovat v černém nebo bílém; důležité je cítit hluboký význam krásy a umět ji předávat, ale k tomu je zapotřebí, aby nebyl strach, lpění na pravidlech, na tradici, nebo strach z toho, co řeknou, nebo z napomenutí učitele.

Je NALÉHAVÉ, aby učitelé a učitelky pochopili potřebu, aby žáci a žákyně rozvíjeli tvůrčí sílu.

Je zjevně absurdní učit studenty NAPODOBOVAT. Je lepší je učit tvořit.

Lidská bytost je bohužel spící nevědomý automat, který umí jen NAPODOBOVAT.

Napodobujeme cizí oblečení a z tohoto napodobování vznikají různé módní proudy.

Napodobujeme cizí zvyky, i když jsou velmi chybné.

Napodobujeme neřesti, napodobujeme vše, co je absurdní, co se v čase vždy opakuje atd.

Je nutné, aby UČITELÉ a UČITELKY ve škole učili studenty samostatně myslet.

Učitelé by měli studentům nabídnout všechny možnosti, aby přestali být NAPODOBUJÍCÍMI AUTOMATY.

Učitelé by měli studentům usnadnit nejlepší příležitosti, aby rozvíjeli tvůrčí sílu.

Je NALÉHAVÉ, aby studenti poznali pravou svobodu, aby se bez obav mohli naučit samostatně, svobodně myslet.

Mysl, která žije v otroctví toho, CO ŘEKNOU, mysl, která NAPODOBUJE, ze strachu z porušení tradic, pravidel, zvyků atd., není tvůrčí mysl, není svobodná mysl.

Mysl lidí je jako dům zavřený a zapečetěný sedmi pečetěmi, dům, kde se nic nového nemůže stát, dům, kam nevstupuje slunce, dům, kde vládne jen smrt a bolest.

NĚCO NOVÉHO se může stát jen tam, kde není strach, kde neexistuje NAPODOBOVÁNÍ, kde neexistuje lpění na věcech, na penězích, na lidech, na tradicích, na zvycích atd.

Lidé žijí v otroctví intrik, závisti, rodinných zvyků, návyků, neukojitelné touhy získat pozice, stoupat, šplhat, vylézt na vrchol žebříku, dát o sobě vědět atd. atd.

Je NALÉHAVÉ, aby UČITELÉ a UČITELKY učili své studenty a studentky, že je nutné NENAPODOBOVAT celý tento zkostnatělý a zdegenerovaný řád starých věcí.

Je NALÉHAVÉ, aby se ŽÁCI ve škole naučili svobodně tvořit, svobodně myslet, svobodně cítit.

Žáci a žákyně tráví nejlepší část svého života ve škole získáváním INFORMACÍ, a přesto jim nezbývá čas na přemýšlení o všech těchto věcech.

Deset nebo patnáct let ve škole žijí život nevědomých automatů a ze školy odcházejí s uspaným vědomím, ale oni ze školy odcházejí s přesvědčením, že jsou velmi bdělí.

Mysl lidské bytosti žije uvězněná mezi konzervativními a reakčními myšlenkami.

Lidská bytost nemůže myslet se skutečnou svobodou, protože je plná STRACHU.

Lidská bytost má STRACH ze života, STRACH ze smrti, STRACH z toho, co řeknou, z toho, co se říká, z drbů, ze ztráty zaměstnání, z porušování předpisů, z toho, že jí někdo vezme manžela nebo ukradne manželku atd. atd. atd.

Ve škole jsme učeni NAPODOBOVAT a ze školy odcházíme proměněni v NAPODOBOVATELE.

Nemáme svobodnou INICIATIVU, protože od školních lavic jsme byli učeni NAPODOBOVAT.

Lidé NAPODOBUJÍ ze strachu z toho, co by druzí lidé mohli říct, žáci a žákyně NAPODOBUJÍ, protože UČITELÉ skutečně terorizují ubohé studenty, neustále jim vyhrožují, vyhrožují jim špatnou známkou, vyhrožují jim určitými tresty, vyhrožují jim vyloučením atd.

Pokud se skutečně chceme stát tvůrci v nejúplnějším smyslu slova, musíme si uvědomit celou tu řadu NAPODOBOVÁNÍ, která nás bohužel drží v zajetí.

Když už jsme schopni poznat celou řadu NAPODOBOVÁNÍ, když už jsme podrobně analyzovali každé z NAPODOBOVÁNÍ, uvědomíme si je a v důsledku toho se v nás pak spontánně zrodí síla tvořit.

Je nutné, aby se žáci a žákyně ve škole, na koleji nebo na univerzitě osvobodili od veškerého NAPODOBOVÁNÍ, aby se stali skutečnými tvůrci.

Mýlí se učitelé a učitelky, kteří se mylně domnívají, že žáci a žákyně potřebují NAPODOBOVAT, aby se učili. Ten, kdo NAPODOBUJE, se neučí, ten, kdo NAPODOBUJE, se stává AUTOMATEM, a to je vše.

Nejde o NAPODOBOVÁNÍ toho, co říkají autoři geografie, fyziky, aritmetiky, historie atd. NAPODOBOVAT, PAMATOVAT SI, opakovat jako papoušci, je hloupé, lepší je VĚDOMĚ POCHOPIT, co studujeme.

ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ je VĚDA VĚDOMÍ, věda, která nám umožňuje objevit náš vztah k lidským bytostem, k přírodě, ke všem věcem.

Mysl, která umí jen NAPODOBOVAT, je MECHANICKÁ, je to stroj, který funguje, NENÍ tvůrčí, není schopna tvořit, nemyslí skutečně, jen opakuje, a to je vše.

Učitelé a učitelky by se měli starat o probuzení VĚDOMÍ u každého studenta.

Žáci a žákyně se starají jen o to, aby postoupili do dalšího ročníku, a pak… už mimo školu, v praktickém životě, se z nich stávají úředníci nebo stroje na výrobu dětí.

Deset nebo patnáct let studia, aby se z nich stali mluvící automaty, studované předměty se postupně zapomínají a nakonec v paměti nic nezůstane.

Kdyby si studenti UVĚDOMILI studované předměty, kdyby se jejich studium nezakládalo pouze na INFORMACÍCH, NAPODOBOVÁNÍ a PAMĚTI, ZPÍVALI BY JINOU PÍSEŇ. Ze školy by odcházeli s VĚDOMÝMI, NEZAPOMENUTELNÝMI, ÚPLNÝMI znalostmi, které by nebyly podřízeny NEVĚRNÉ PAMĚTI.

ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ pomůže studentům probuzením VĚDOMÍ a INTELIGENCE.

ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ vede mladé lidi po cestě PRAVÉ REVOLUCE.

Žáci a žákyně by měli trvat na tom, aby jim UČITELÉ a UČITELKY dali PRAVÉ VZDĚLÁNÍ, ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ.

Nestačí, aby žáci a žákyně seděli v lavicích a přijímali informace o nějakém králi nebo o nějaké válce, je zapotřebí něco víc, je zapotřebí ZÁKLADNÍ VZDĚLÁNÍ k probuzení VĚDOMÍ.

Je NALÉHAVÉ, aby žáci odcházeli ze školy zralí, SKUTEČNĚ UVĚDOMĚLÍ, INTELIGENTNÍ, aby se nestali pouhými automatickými díly sociálního stroje.